Též německý boxer, se poprvé objevil roku 1850 v Mnichově, jako kříženec mezi molossoidními psy, jako byl býkohryz, patař a anglický buldok. Původně byl používán k zápasům s býky a medvědy, dnes je to služební pes a vynikající společník. Přestože se jeho kdysi hrozivý výraz obličeje změnil jen málo, je mírný. Moderní boxer je gentelman, ideální rodinný pes, přítulný, učenlivý a vždy dobře naladěný. Musí u všeho být a projevuje velkou odvahu, když je jeho pán napaden. Je to báječný pes pro děti, který si nechá trpělivě mačkat čenich a slouží batolatům jako opora při chůzi. Bývá označován jako "výmluvný pes," protože jeho mimika zřetelně prozrazuje jeho city a náladu. Od přírody je podezíravý vůči cizím lidem, ale nikdy nedělá potíže. Potřebuje vydatný pohyb, aby vybil svou energii, ale hodí se i do bytu, protože je v podstatě zimomřivý. Když se mu od mládí nedostane klidné a důsledné výchovy k poslušnosti, může být svou neúnavnou aktivitou a zvědavostí na obtíž. Boxerovi nejlépe vyhovuje sportovní výcvik; na cvičiště chodí rád, je soutěživý. Stejně rád si ale přisvojí výsostné postavení na kanapi, v posteli nebo dokonce na kuchyňském stole, odkud má dobrý přehled. Ale to mu nelze trpět. Nezvedenost je i u malého psa protivná, ale u dospělého boxera vskutku obtěžuje.
Výška: 53-63 cm
Hmotnost: pes 30-32 kg, fena 24-25 kg
Srst: krátká, přilehlá, hustá a lesklá
Zbarvení: červené, žluté nebo žíhané; mohou-ale nemusí být bílé odznaky; převaha bílé je nežádoucí
Časté nemoci: dysplazie kyčelního kloubu, nádorová onemocnění, nemoci srdce, progresivní zánět míšních nervů, spondylóza
Vhodný pro začátečníky